Tuniské pokrmy mají dost legrační jména. No řekněte – lablabi, harrisa, mechouina, šakšuka (ta je teda původně z Libanonu), kuskus… Ale Beta by vám určitě vysvětlila, že na těchhle slovech není nic směšného. Ona totiž cizí jazyky doslova žere. No, a my ostatní z party si děláme radost úplně jiným žrádýlkem, pardon papáníčkem. Tak mrkněte, co nám v Tunisku chutnalo nejvíc. Samozřejmě se to týká našeho pobytu na Džerbě. Když jsme pak uvízli v poušti, nastala, co se jídla, a hlavně pití týká, úplně jiná situace.
Národním jídlem Tunisanů je kuskus. Jsou to vlastně malé kuličky vytvarované ze spařené krupice z pšenice, ječmene nebo prosa. Tyhle kuličky už se nevaří, jen se zalijí horkou vodou nebo přelijí hotovým pokrmem a můžete jíst. V Tunisku nám ho podávali s masem a různou zeleninou. Docela nám to zachutnalo, takže si dneska kuskus kupujeme i doma. Občas si ho dám i k snídani s mlékem, ovocem a hrstí mandlí. To je mňamka!
Hardy měl jako vždy problém s pálivými jídly. Takže pokud mu kuskus přinesli ochucený harrisou, což je tradiční africká směs koření, která pálí jako čert, orosil se pokaždé už při pohledu na talíř. Ovšem jak uviděl jehněčí kebab, vrněl blahem.
Vegetarián Jonáš sice nepohrdl harrisou, hlavně když v jídle nebylo žádné maso, ale jeho oblíbencem se stalo šakšuku, což je vlastně něco na způsob leča, ale líp to vypadá, protože vejce se smaží v důlcích mezi nakrájenou zeleninou. A k tomu vždy přikusoval brik, smaženou taštičku z listového těsta plněnou sýrem nebo vejci. Masovým se Jonáš pochopitelně vyhýbal.
Beta si často dávala lablabi, kuřecí polévku s cizrnou, někdy podávanou ve vydlabaném chlebu.
A Mariana ujížděla na jídle zvaném doulma – zelených paprikách, dýních nebo vinných listech plněných mletým masem smíchaným s vejci, cibulí a pažitkou.
Tim si v jedné restauraci objednal jídlo zvané mechouia. Čte se to mešuíja nebo mešuja. Náš malý vtipálek tomu začal říkat mešuge. Ale prý to bylo dobré. Jde vlastně o salát z paprik, rajčat, tuňáka a vajec.
Mým favoritem byly zákusky. Být v Tunisku o něco dýl, neprošla bych dveřmi do letadla. Třeba takové maqroudh – sladké koláčky z medového těsta proloženého vrstvami datlí… nebo assida – sladký krém s lískovými oříšky, mlékem a vejci, ozdobený pistáciemi a drcenými oříšky… neskutečná dobrota! Nebo tradiční ořechový koláč ftair… Ovšem nad vším asi nakonec zvítězí baklava. Tak vám sem píšu recept, abyste si na baklavě mohli pochutnat taky.
Baklava
(TYPICKÝ ARABSKÝ MOUČNÍK)
recept pro 4 osoby
Suroviny:
5 plátů listového těsta
30 dkg rozinek
30 dkg vlašských ořechů
30 dkg lískových ořechů
15 dkg mandlí
máta
med
Příprava směsi do listového těsta:
Nasekáme nadrobno všechny ořechy, které máme k dispozici.
Mandle spaříme ve vroucí vodě, oloupeme a taktéž nasekáme.
Vše vložíme do misky, zalijeme medem a promícháme.
Plát listového těsta položíme na vymaštěný plech.
Na těsto rozprostřeme část směsi.
Přikryjeme ji dalším plátem těsta.
Vrchní plát těsta pomažeme medem, (můžeme též posypat sezamem či mletými ořechy).
Rozkrájíme ostrým nožem na kostičky či obdélníčky, vzniknou tak malinké zákusky.
Pečeme po dobu asi 20 minut na 210 °C.
Pozor! Rozkrájet celý moučník je opravdu nutné ještě před upečením, po upečení je to už velmi obtížné a zákusky se většinou poškodí.
PRAMENY:
Faktor, Viktor. 100 nejzajímavějších kuchyní z celého světa. Columbus, Praha 2001.
Malerba, Giulia. Atlas jídla celého světa. Euromedia Group, a.s., Praha 2017.
https://www.labuznik.cz/recept/kuchyne/tuniska/
ZDROJ OBRÁZKŮ: PINTEREST