Nejničivější laviny historie (Tim)

Řeknu vám, jsem fakt rád, že jsem v lavině, co jsme ji strhli, nebyl. Ale úplně nejšťastnější jsem z toho, že Beta, kterou to zavalilo z nás všech nejvíc, je taky úplně v pořádku. Nemuselo to tak dopadnout. Každoročně prý na světě spadne kolem jednoho milionu lavin. Schválně jsem si vyhledal některé nejničivější laviny historie. Proti nim byla ta naše jen nevinné plácnutí do sněhu.

Laviny musely padat vždycky. I v pravěku a starověku. Sem tam asi zasypaly nějakého mamuta a určitě i lidi.

HANNIBAL V ALPÁCH 218 př.n.l.

Říká se, že když Hannibal, to byl vojevůdce z Kartága, přecházel v roce 218 před naším letopočtem se svým vojskem Alpy, zahynulo pod lavinami 18 000 bojovníků. No, možná někteří z nich zahynuli i jinak, ale těm lavinám bych docela věřil. Vojáci prý měli kromě koní k dispozici i 37 válečných slonů. Já teda nevím, ale podle mě by musel slon strhnout lavinu i na rovině.

HUASCARÁN 1970

Asi nejděsivější lavina světové historie spadla 31. května 1970 v Peru. Lavinu vyvolalo zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice. Část hory Huascarán pokrytá ledovcem sjela rychlostí 160 km/h do údolí, kde zpustošila dvě městečka a zabila přes 20 000 lidí. Jediní cizinci, kteří při neštěstí zahynuli, byli členové československé horolezecké výpravy. Celá výprava, všech čtrnáct mužů, zůstala pod lavinou, která spadla ze severní stěny hory.

Huascarán přitom zabíjel už o osm let dřív. V roce 1962 pohřbila lavina pod Huascaránem 4-6 000 mrtvých.

NEJRYCHLEJŠÍ LAVINA

Zřítila se 18. 5. 1980 při erupci sopky st. Helens ve státě Washington.

Rychlost laviny: 402, 3 km/h

KRKONOŠE

Ale jak jste na našem příkladu viděli, člověk nemusí jet do Alp nebo do And, aby ho smetla lavina. Laviny padají i u nás. A nejčastěji právě v Krkonoších. Ročně jich tu prý sklouzne asi padesát.

PRVNÍ ZMÍNKY O LAVINÁCH U NÁS

Roku 1456 se prý jistý Benátčan vydal v Krkonoších hledat zlato a polodrahokamy. Cestou Obřím dolem narazil na vymýcený pruh lesa, na kterém nalezl spousty lidských koster. Některé z nich ještě v rukou svíraly zrnka zlatého písku nebo drahé kamení. Pravděpodobně je při hledání zasáhla lavina.

Nejstarší doložená zpráva o tom, že u nás člověk zahynul v lavině, pochází ze Sklenářovic v Krkonoších. 15. února 1655 lavina smetla dvě chalupy. Osm z patnácti zasypaných lidí tehdy nepřežilo.

NEJVĚTŠÍ LAVINA V ČR

Kde: Krkonoše, lavina se utrhla na Úpské hraně a spadla na dno Obřího dolu

Kdy: 8. března 1956

Délka laviny: 1200 m

Objem spadlého sněhu: 480 000 m3

Hmotnost sněhu: 120 000 tun

Výškový rozdíl dráhy laviny: 500 m

Výška čela laviny: 20 m

Sníh této laviny vydržel dva roky, než roztál.

V ten samý den spadla v Krkonoších ještě druhá lavina. Sjela ze svahu Zlaté návrší do Labského dolu. Skoro po celé trase dlouhé 1,5 km zanechala spoušť. Zdevastovala lesní porost na ploše 9 hektarů. Její šířka dosahovala skoro půl kilometru.

10. února 2015 sjela velká lavina do Modrého dolu v Krkonoších. (Ano, nepletete se. Do Modrého dolu jsme se při bloudění dostali i my.) V roce 2015 s sebou tuny sněhu vzaly všechno, co jim stálo v cestě. Horskou boudu Děvín lavina minula o třicet metrů a zastavil ji až protisvah v údolí Modrého potoka.